Historie a současnost

Muzeum prošlo několika etapami vývoje. První podněty k jeho založení spadají do poslední třetiny 19. století a jsou spojeny s činností Průmyslového vzdělávacího a podpůrného spolku. Vznik muzea jako takového klademe do roku 1904, kdy byla otevřena první stálá výstava, dnes bychom řekli expozice. V roce 1911 pak získalo budovu ve Školní ulici č. 9. Takto zajištěná instituce přečkala všechny politické změny následujících let.

Již pod novým názvem Muzeum pro umělecký průmysl se v roce 1949 přestěhovalo do bývalého exportního domu Zimmer & Schmidt v Jiráskově ulici, dnes ulice U Muzea, kde sídlí dosud. V letech 1953-1961 bylo muzeum přičleněno jako pobočka k Národnímu technickému muzeu v Praze, v roce 1961 přešlo pod správu Okresního národního výboru v Jablonci nad Nisou, již se specializací na dějiny skla a bižuterie, což se projevilo i v novém názvu – Muzeum skla a bižuterie. Ve stejném roce získalo celostátní působnost v oboru bižuterie, v oboru skla mu byla přiznána nejprve působnost oblastní, od roku 1977 pak celostátní.

Velkým mezníkem v historii muzea byl rok 2003, kdy se v rámci reformy veřejné správy od 1. ledna 2003 stalo zřizovatelem Ministerstvo kultury České republiky. Následně bylo otevřeno veřejnosti po ukončení rozsáhlé rekonstrukce, s novými expozicemi Kouzelný svět bižuterie (od roku 2014 pod názvem Nekonečný příběh bižuterie) a Čarovná zahrada – České sklo sedmi století.

V roce 2020 byla hlavní budova rozšířena o unikátní přístavbu ve tvaru skleněného broušeného kamene podle návrhu pražského architekta Michala Hlaváčka, jejíž realizace byla oceněna titulem Stavba roku 2020. V roce 2022 se návštěvníkům otevřela stálá expozice vánočních ozdob Svět zázraků.

Od roku 1963 spravuje muzeum poslední dochované stavení dřívější sklářské osady Kristiánov 52 (katastr obce Bedřichov), kde provozuje stálou expozici Sklářská osada Kristiánov.

Kromě toho provozuje dvě další neveřejné budovy, sloužící jako depozitáře a pracoviště zaměstnanců.